Obtížné natáčení

    Bylo to 14.11. 2007. Pondělí. Tento osudný den bylo domluveno natáčení scény pro film Příběhy Obyčejného Školáka. Jedna z finálních scén. Jedna z těch zakletých scén. Hraje v ní Vláďa a jedna dívka. A v tom byl problém. Žádná dívka nechtěla hrát onu dívku, jenž hraje s Vláďou. A proč? Protože se jedná o postelovou scénu a dívka musí být bez trika, takže se na nás pochopitelně vykašlalo značné množství holek, popravdě jich byly desítky. Všude, kde jsme potkali nějaké známé, později ze zoufalosti už i neznámé, jsme se ptali, zda nechtějí hrát v amatérském filmu. Většina říkala, že jo, dokud jsme jim neřekli onen detail, že nebude mít triko. To nám poté většinou dávali košem. Naštěstí Vláďa měl štěstí. Po dlouhé době, ale přeci jen, sehnali jsme herečku, která do toho půjde. Neznali jsme ji, jen jsem věděl, že Vláďa si s ní párkrát psal na ICQ a že se poznali přes nějakou stránku na netu. Pokud šlo o mě, hlavně jsem se těšil, že to konečně budeme mít z krku.

    Seděl jsem ve škole a v hlavě si jen tak promítal, jak to asi bude probíhat, jak dlouho nám to může zabrat a podobně, prostě jako dycky když natáčíme. Rozepsal jsem si scénu, označil ve scénáři, kde bude střih, kde co říkat jak, abych na nic nezapomněl. Koukal jsem z okna a modlil se za dobrý počasí. A vycházelo to. Venku šajnovalo slunce o sto šest. Říkal jsem si, že to je paráda. Zhruba ale asi za hodinu už to tak fajn nebylo. Nebe bylo celý zamračený. Po chvíli začalo sněžit. Ale jak! Byla to slušná vánice. Sněžilo silně a vytrvale asi půl hodiny. Viděl jsem z okna a koukal jsem, kolik toho nasněžilo. Musím říct že fakt dost! V hlavě už jsem přemýšlel o náhradních variacích a raději se i modlil o zlepšení počasí. Vyplnilo se. O dvě hodiny později, když už jsem seděl na obědě, většina sněhu byla pryč a venku zase svítilo sluníčko. Říkal jsem si, že je to docela dobrý a že se to ještě snad nějak uhraje a bude se moc točit venku. Zase chyba. Venčil jsem psa, když se strhl šílenej liják!! Během minutky jsem zmoknul až na kost, voda ze mě kapala, když jsem přišel domů. Říkal jsem si, že na natáčení venku to tedy opravdu moc nevypadá. Když Vláďa s dívkou dorazili ke mně, kde se děj odehrává, protože Vláďův filmový domov je ve skutečnosti můj domov, rychle jsme se do toho dali. Nejdřív jsme natočili okliku pro seznámení, původní se odehrávalo na ulici, nakonec se potkali a srazili na schodech v paneláku. Scénu jste ovšem neviděli, protože tuto scénu zasáhla katastrofa zvaná hraní si s kamerou. Z počítače se scéna jaksi ztratila nebo nebyla vůbec do pc nahrána, když jsem ji chtěl nahrát znovu, na kazetě už nebyla. A to byl průser. Proto je to možná trošku zmatené. Ostatně se to nestalo poprvé. Poté jsme se rychle přesunuli do obýváku, kde jsme si pohráli s nastavením světel, křesel, kamery atd. Když jsme měli vše připravené, nastala ta blbá chvíle, kdy požádat dívku o svlečení trika. Naštěstí dívka se chopila iniciativy sama, tudíž jsme ji nemuseli vybízet. V průběhu natáčení se za dveřmi stále objevoval přítel mojí mámy, tj. herec z Gumídků (Elvis či otec Filipa). Stále se vtíral, chtěl vidět, co se točí, když se to dozvěděl, chtěl dělat klapku, zvuk, … :-D No srandista, akorát se nám ten humor trošku nehodil. Když jsme měli dokončeno natáčení postelové scény, ještě nás čekala scéna závěrečná, kde se představují postavy. No ale jelikož počasí nám nedovolovalo točit venku, musel přijít na řadu náhradní plán, a to ten, že se bude točit na zeleném plátně. My ho nemít, tak vážně nevím, co děláme, už nám několikrát zachránilo krk. Musím říct, že jsme plátno stihli připravit za náš rekordně nejkratší čas! Tohle byla opravdu rychlovka. Důvod byl ten, že já jsem si omylem domluvil na ten den ještě něco, a to jít na fotbal. Takže jsme kvůli mně museli spěchat. Naštěstí se to jakžtakž stihlo. Ale bylo to jedno z těch našich nejčastějších natáčeních – improvizovaných a ještě hektických…

Sepsal Honza